To bylo tak. Byla jsem v sobotu na zahradě a šel kolem chlapík a že prý když mě vidí, že by se mnou chtěl mluvit. A mě hned napadlo: "proboha to nemůžu mít klid ani o víkendu" a neochotně jsem šla k brance. Přemýšlím:"kde zase co je za průšvih, co asi budu muset řešit".....A on, že by potřeboval číslo účtu, že by rád poslal nějaký příspěvek na školku. Jak já se za svoje myšlenky styděla, jak já se mu v duchu omlouvala. A omlouvám se ještě dnes, protože jsem zjistila, že na číslo účtu přibylo celých 20 000,- Kč.
Připadám si fakt hloupě, když někdo zvedne ruku hned čekám facku i když přichází s pohlazením.