Můj svět - aneb jak to vnímám já –

Zprávy z bojiště

Datum: 1. 3. 2016 20.19 | Autor: Já | Kategorie: Vážně | Komentáře: 11
U mne vši při starém. Mám starou práci při které řeším každou chvilku něco nového. Nejvíc mne serou stále nové dotazníky, statistická hlášení a vůbec nové povinnosti, které musíme pod hrozbou finančních sankcí plnit. Každým dnem jsem vždy o den starší a o trochu unavenější. Stále (už víc než dva měsíce) žiju bez cigaret. Stále (už víc než dva měsíce) mám občas děsnou chuť na cigaretu. Stále mám velkou snahu se naučit anglicky. Stále to zkouším a stále není výsledek takový, jak bych si představovala. Stále se snažím zhubnout. Stále nejsou výsledky takové, jak bych si představovala. Vlastně poslední dobou nejsou výsledky žádné. Ale když se na to podívám optimisticky, je skvělé, že netloustnu. Stále si říkám, že bych měla víc sportovat a stále mi to moc nevychází. Jednak kvůli nedostatku času a pak taky kvůli nadbytku lenosti. Stále nepříjemné práce odkládám na poslední chvíli a stále si říkám, že to budu dělat jinak. Stále se mi to nedaří. Stále mne baví tvořit z keramické hlíny. Stále se mi sice nedaří výrobky nedaří tak, jak bych si představovala, ale jak nabývám zkušeností, tak jo, některé věcičky se povedou. Fakt že jo. Stále jezdím do divadla, zvláště na představení, kde hraje potomek, ale nevím jestli v tom budu pokračovat. Poslední dvě představení končí sebevraždou. Jak na sviňu to vždycky hraje synek. A v polovině představení umře dítě a jako na sviňu ho hraje vnouček. Na to fakt nemám nervy. Nově jsem se pustila do vyklízení dětských pokojů. Chudáci moje dospělé děti tak musí řešit vytřídění sešitů ze střední školy, starých fotek, odvezení si do nového domova maturitních stuh a podobných serepetiček. Pokoje dostávají novou image a nové využití. Takže mám pokoj na šití ve kterém skoro nešiju a další pokoj, který je tak trochu herna pro vnoučata, která si ho moc neužívají, neb bydlí daleko. Ale z obou pokojů mám radost. Mám i jiné drobné radosti a i jiné velké starosti, ale stále žiju a to je oč tu běží

Podobné články:
Čerstvé zprávy od Mi-lady
Zprávy z bojiště





Komentáře:

  1. lentilka2. 3. 2016 5.58

    Takže je vlastně všechno fajn, ne? :-)



    odpovědět | Odpovědi: Mi-lada [2],
  2. Mi-lada2. 3. 2016 21.13

    Odpověď pro lentilka [1]: I tak by se to dalo říct.



    odpovědět
  3. Josef3. 3. 2016 18.29

    A starýho máš taky starýho?



    odpovědět | Odpovědi: Mi-lada [4],
  4. Mi-lada3. 3. 2016 21.56

    Odpověď pro Josef [3]: Vždyť píšu, vše při starém. :-)



    odpovědět
  5. fadsf13. 3. 2016 2.23

    <b>nojo blbý</b>



    odpovědět
  6. <u>dsjf</u>13. 3. 2016 2.24

    gfd



    odpovědět
  7. Lída15. 3. 2016 15.22

    Den za dnem běží, a ne fádně, i když při starém, jak píšeš...Nekouříš, to chválím, tak vydrž/no, mně se to říká, když jsem cigárku nikdy nepropadla/, v práci? -no, tam musí být přece živo, i když plno starostí...přeju hezké jaro, ať se daří, Miládko...



    odpovědět | Odpovědi: Mi-lada [8],
  8. Mi-lada17. 3. 2016 22.31

    Odpověď pro Lída [7]: Liduško moc děkuji, tobě taky hezké jaro, už se jistě třeseš na práci na zahradě. :-)



    odpovědět
  9. renuška18. 3. 2016 11.53

    Mil, tak zaplať pánbůh, že je to vše pořád stejné, protože tisíckrát lepší stejně, než jednou hůř ... a já jen tak tiše ještě zašveholím, že děkuju za FB, protože díky němu vím, že jsi OK :-*



    odpovědět | Odpovědi: Mi-lada [10],
  10. Mi-lada21. 3. 2016 7.09

    Odpověď pro renuška [9]: Jsem ráda, že jsi ráda. :-)



    odpovědět
  11. Jarka20. 5. 2016 8.30

    No vida. Článek je sice z prvního března, ale předpokládám, že se tvůj život ubírá v zaběhaných kolejích a ve stejném duchu, den po dni, stále dál. Tak ať se Miládko, dílo daří!



    odpovědět

Přidat nový komentář:




Ochrana proti spamu. Napište prosím číslici pět: