Můj svět – aneb jak to vnímám já

Tak nám to zase příroda ukázala.  Jak jsme maličkatí. Myslíme si, kdovíjak nejsme dokonalí, všechno si přesně naplánujem, málem si myslíme že se můžemě přesunovat nejen v prostoru, ale  i v čase  a pak si klidně přijde nějaká taková sopka, které je součástí přírody  a vychrlí na nás tuny prachu a jsme všichni vedle jak ta jedle. Najednou vyčíslujeme škody leteckých společností, firem které obchodují se zbožím, osobní ztráty a máme pocit, že se přestal točit svět. Ale nepřestal, jen nám dal zase najevo, že i my jsme jen taková zrníčka prachu, ať už si myslíme cokoli.