Můj svět – aneb jak to vnímám já

V autě mívám puštěné rádio. Tak jsem tuhle zaslechla zprávu, že prý většina lidí  letos s nakupováním vánočních dárků začne až po vánocích, že si počkají na slevy. Div jsem se nenabourala. Povánoční dárky???? Nějak asi něčemu nerozumím. Jo, rozumím tomu, že lidi s nakupováním   počkají na slevy, v tom je logika, proč vydávat peníze zbytečně, taky si občas ve slevách koupím něco co vůbec nepotřebuju, ale říkat tomu vánoční dárky?  Po vánocích? Já myslela, že jde o to, udělat o vánocích pod stromečkem radost svým blízkým, že jde o to těšení se, až obdarovaný  rozbalí dárek ode mě, o to rozechvění až já budu rozbalovat svůj dárek, ale zdá se, že jsem tak trochu mimo. Často  okolo sebe slyším, jaká je to otrava, ty vánoce, zase shánět dárky, a aby už  bylo po vánocích….Úplně je mi  smutno z toho, že to někdo takto vnímá. Dokonce jsem se potkala s jednou mladou paní, která říkala, že to má vyřešený, že kupuje monotématické dárky pro všechny. Jsem nějak nechápala co tím chce říct a ona, že prý loni zašla do knihkupectví a dostali všichni její drazí knihu (doufám, že vybírala pro každého alespoň   z jiného  nakladatelství) a letos prý dostanou všichni přírodní mýdla z jedné firmy a že si to vždycky nechá hned  v prodejně  dárkově zabalit. Tak z toho by mi bylo smutno asi celé vánoce. To v lepším případě, kdyby si ona osůbka počkala na až slevy, mohla bych být smutná i po vánocích...