"Ve věku 88 let zemřel Charles Donald Albury, jeden z pilotů amerického letounu B-29 Bockstar, který v srpnu roku 1945 svrhl atomovou bombu na japonské město Nagasaki." Tahle zpráva proběhla tiskem někdy začátkem léta, dále byl v článku uveden počet obětí (hrůzných 40 tisic) a pak vyjádření jeho ženy, že její muž byl hrdina. Pořád mi to leží v hlavě, už předtím mě často napadlo, jak se tihle vojáci asi cítí, jak se vyrovnají se takovou skutečností. Neodvažila bych se ho soudit, on tu bombu nevymyslel, ani to nebyla jeho vůle ji shodit, byl to jen voják. který plnil rozkazy a byla válka. Nikdy by mě ale nenapadlo, že by se mohl cítit jako hrdina. Hrdina je přece ten, kdo zabije draka sám samotinký a neohrozí přitom nikoho jiného než sám sebe. A tady padlo tolik nevinných obětí. Byl skutečně přesvědčený, že zabil draka? Možná ano, možná zabil draka, možná by ta válka, která by následovala byla drakem, který by měl na svědomí mnohonásobně víc životů. Ale možná taky ne. Nevíme, můžeme jen předpokládat. Takže jemu budiž země lehká a já si raději ponechám svoji představu o tom, jak vypadá hrdina. Vím, trošku naivní představa, ale neměl by hrdina skutečně takový být?
A nebojte, příště napíšu něco veselejšího, třeba o tom jak jsem se ztratila v rodném městě.