Byla jsem v Maďarsku a kupovala jsem pohlednice. Snažila jsem se anglicky:
„These two cards, please“. Zaplatila jsem, poděkovala: „thank you“
Byla jsem na sebe tak pyšná, že jsem to zvládla. :-)
Prodavač, zřejmě znalý spíše němčiny, se zeptal: Wollen Sie Tasche?
Já nereagovala, protože obchod jsem považovala za ukončený a taky jsem mu nerozumněla , ale osůbka, která tam byla se mnou povídá: „Ptá se, zda chcete pytlík?“
Já na to, přepnutá na angličtinu, jak debil: „No“
Načež prodavač, jak se ukázalo, slovák, povídá.: „Pekný deň želám“