Můj svět – aneb jak to vnímám já

Možnost volby

Datum: 20. 7. 2010 12.32 | Autor: Já | Kategorie: Tak trochu nevážně vážné | Komentáře: 7

Na konci školního roku jsem byla na večírku. S lidičkama, se kterýma jsem se snažila zdolat anglický jazyk. Báječně jsem se bavila. Znali jsme se jen ze školy, tedy všechny vtipné historky ze života byly  nové, poprvé slyšené. Jeden ze spolužáků měl ale nejvtipnější. Je otec tříletých dvojčat, holčiček,  a měl historky, které dostanou každého. O jednu se s vámi podělím.  

Byli u známých na návštěvě a paní domu chtěla dát holčičkám něco dobrého. Každá z nich dostala nějakou čokoládku a pak před ně položila sáček bonbónů. Pouze jeden sáček, víc neměla. A jedna z holčiček reagovala slovy: "rozdělíme se" a druhá na to: "ne, budeme se hádat".

Úsměvné že, ale jen do chvíle kdy si uvědomíte, jak často, my dospělí, tuhle druhou variantu volíme. 

P.S. Jejda, už zase píšu jak nedělní kázání a to je teprve úterý.☺ 




Komentáře:

  1. renuška20. 7. 2010 13.59

    Přiznám se, že když se dlouho klidně dělím, postupně začnu mít potřebu se pohádat. Ne o bonbony, ani o zmrzlinu, ani o žvejky - jen ze sebe tu přemíru dobroty vykřičet. Nechápu to, ale je pravda veliká, že lidi obecně na tu první možnost dost často zapomínají. Amen :-)



    odpovědět
  2. nena20. 7. 2010 14.03

    Já bych dala 1* té holčičce, která se chtěla hádat. Moje dcerka má čtyři kluky (protože chtěla holčičku) a byla tak vytrvalá, že psala do silných sešitů od jejich narození všechno co dělali. První slůvka, první přebrepty a když si to dnes vezmu je to to nejlepší a nejúsměvnější čtení na světě. (každý má ten sešit svůj)



    odpovědět
  3. Moře lásky20. 7. 2010 18.53

    Deti vždy maji zajimavi vysvetleni



    odpovědět
  4. Jarka22. 7. 2010 8.48

    Slyšela jsem vyprávění kluka, kterého rodiče taky vedli k dělení na půlku s jeho sestrou. Je ale hodně věcí, které se nedají rozdělit na úplně přesnou polovinu, zvlášť, když se o to pokouší dítě. Vždy to dopadlo tak, že měl jednu půlku o něco větší, než tu druhou. Protože mu bylo hloupé, dát sestře tu menší, dopadalo to tak, že měl pořád míň. Takto mu rodiče dělení napůl úplně znechutili. Toto vyprávěl, když už byl sám otec dvou malých dětí. Zajímalo by mě, jak to dělení praktikuje ve vlastní rodině.



    odpovědět
  5. Medvěd22. 7. 2010 18.21

    Ále, není to s námi tak zlé. O dluh bychom se ještě docela rádi všichni podělili. *smich*



    odpovědět | Odpovědi: Mi-lada [7],
  6. nena22. 7. 2010 19.06

    Vzpomněla jsem si ještě na jedno dělení. Když byl můj muž malý, jeho tatínek byl nemocný a museli zavolat doktora a ten mu dal tříkorunu (byly tehdy papírové) a řekl, rozděl se s bratrem a tak Pepa roztrhl tu tříkorunu na dva stejné díly a Jednovi tu jednu dal.



    odpovědět | Odpovědi: Mi-lada [7],
  7. Mi-lada22. 7. 2010 20.53

    Odpověď pro Medvěd [5]: To bychom se ale nedělili napolovic, větší část bych ti nechala a to bych se i hádala. :-)
    Odpověď pro nena [6]: Tak to bylo vskutku bratrské dělení.



    odpovědět

Přidat nový komentář:




Ochrana proti spamu. Napište prosím číslici pět: