Hned ráno, když jsem šla do práce, jsem potkala čistící vůz. To mi udělalo obrovskou radost. Když něco funguje automaticky a nemusí se urgovat, vždycky mi srdíčko poskočí radostí.
Když jsem šla z práce, rybáři čistili rybník od svinstva, které přinesla pondělní bouřka. To mě taky potěšilo. Ještě na mě volali ať se jdu podívat, že na rybník přiletěli divoké husy. Tady jsou.
Když jsem jela ze školy, byla krajina osvícená měsícem v úplňku. Měsíc byl velký jak kolo od vozu a jelikož jsem sebou neměla foťáček a ono stejně to moje noční focení za moc nestojí, napíšu vám sem alespoň básničku, kterou říkávala v takových chvílích moje maminka. Je to básnička tzv. sprostonárodní, ale maminka ji říkávala s takovým citem, že je ji dodnes vnímám jako vyznání.
Měsíc svítí jako prase
za stodolou štěká pes
u rybníka smrdí hovno
jak jsi krásná naše ves.
A když jsem dojela domů, vítala mě otevřená brána. Hezká tečka za hezkým dnem.