Mám za sebou fakt dost náročný týden. Časově náročný, pracovně náročný, emočně náročný, zkrátka dnes jsem šla do práce s pocitem totálního vyhoření. Od rána plním jen nenáročné úkoly, uklízím stůl, zalévám kytky, píšu cesťáky, hlavně se střežím nových úkolů, proto neotvírám ani datovou schránku, ani služební emaily. Nakonec zvítězí můj smysl pro povinnost a tu elektronickou poštu otevřu. No a mezi doručenými emaily vidím adresu, na kterou jsem včera posílala dotazník, jehož vyplnění mi zabralo spoustu času. Aby bylo jasno, nevyplňovala jsem ho dobrovolně z vlastní vůle, ale ukládá mi to zákon. Říkám si, sakra, co zase bylo špatně, ale text toho emailu mě fakt potěšil.
Dobrý den paní J....................,Děkuji Vám za zaslaný a dobře vyplněný dotazník.
Přeji hezký zbytek dne.
R........ Z............
Že já, blbec, to neotevřela hned ráno, mohla jsem mít ten hezký zbytek den delší.