Můj svět - aneb jak to vnímám já –

Otrávená

Datum: 3. 9. 2014 17.56 | Autor: Já | Kategorie: Tak trochu deníček | Komentáře: 14

Ne, neuvařila mi Maryša kafe od žida. Ne, na vině není žádná osoba, ba ani  práce není příčinou toho, že jsem otrávená.  Mám otravu z hub. Ne, nesnědla  jsem žádnou houbu jedovatou neboli "nejedlivou", jak jim říká můj vnouček. On rozlišuje houby na jedlivé, nejedlivé a smrtově jedovaté. Takže žádnou nejedlivou, natož smrtově jedovatou, ale  hub už jsem letos snědla a hlavně zpracovala víc než otravně moc.

S houbami je totiž potíž. Buď  nerostou a člověk horko těžko najde za dopoledne  pár kousků alespoň na smaženici, nebo rostou jako letos a můžete na ně chodit s kosou. Obojí je na houby a letos hrozí otrava i těm, co sbírají houbičky zásadně jen "jedlivé". Tak  přemýšlím, proč to  lidi dělají, když už mají dostatek nasušených, zamražených, do octa zavařených, když jsou přejedeni smaženice, "zhoubných řízečků", guláše z hub, hub na kmíně ap, když  už  je nemají kam dávat a nabízí je sousedům a známým.

Je krásné najít houbu, když jich roste přiměřeně, tedy spíše málo. Dušička se tetelí nad hnědou hlavičkou suchohříbka v trávě a jaká radost nesmírná je najít běloučkého  hřiba ve smrčí.  Ovšem to, co se děje letos, tyhle houbařské žně,  s tím nemájí nic společného. Tohle je fakt  masakr. 

houby 2houby




Komentáře:

Přidat nový komentář:




Ochrana proti spamu. Napište prosím číslici pět: