Je bouřka. Nejde elektrika. Můj záložní zdroj k počítači je jen na 15 min. Nemůžu pracovat. Tak si říkám, prima, uvařím si kafe a udělám jinou práci. Ale ouha, kafe si neuvařím, konvice je elektrická. Nevadí, dám si minerálku a chystám se vyřídit nějaké telefonáty, které už nějakou chvíli odkládám. Ouha podruhé, telefonní čísla mám v počítači. Když pracně najdu telefonní čísla v seznamu, což mi tedy zabere dost času ( abecedu už úspěšně zapomínám) zjistím, že mi nejde telefon, protože ústředna je taky přes elektriku.Takže ouha potřetí. Nevadí, mám přece mobil. Ouha po čtvrté, díky bouřce je vyřazen i vysílač nade vsí. Pořád ještě můžu uklidit stůl. Ale ouha popáté. Některé z těch papírů potřebuju nakopírovat, jiné naskenovat, další skartovat. Bez proudu nelze. Pak mě napadne, že Vám o tom napíšu. A hurá, ještě stále umím psát perem. Ale jak dlouho ještě? Už teď mi to dělá potíže.
P.S. Původně jsem sem chtěla dát jen naskenovaný rukopis, ale možná i Vy, milí moji čtenáři už máte problém s psaným slovem. Tak schválně, přečetli byste?
