Můj svět – aneb jak to vnímám já

Vy, kteří mě čtete, tak víte, že poslední týdny nejsem v nejlepší pohodě. A taky proto jsem se trochu zanedbávala, co se týče pěče o svoji vizáž. Byla jsem ráda, že vůbec nějakým způsobem funguju. Pomalu se vracím do normálu. Včera jsem si konečně nechala ostříhat přerostlou ofinu a večer jsem si hodila novou barvičku na vlasy. Ráno jsem se rozhodla, že konečně půjdu za dámu, neb očekávám návštěvu a pak mám ještě jednání na krajském úřadě. Hodila jsem se tedy do nové sukýnky, která zahálela ve skříni už měsíc, pečlivě jsem vybrala svetřík, aby barevně ladil a dokonce jsem našla i korálky, které tomu daly šmrnc. I účesu jsem věnovala víc času než jindy. Tak jsem jen asi s 15 minutovým zpožděním vyrazila k autu. V ruce kabelku, tašku s doklady a taky klíčky od auta. A co čert nechtěl, při otevírání branky mi klíčky vyklouzly. Máme před brankou potok a přes potok mostek. Ten mostek je z dřevěných trámků uložených na traverzách. Mezi trámky jsou asi centimentové mezery, aby se na mostku nedržela voda. A ty pitomý klíčky si vybraly tu mezírku a vklouzly do ní. Bylo to nad pilířem mostku, kde je mezi konstrukcí mostku a betonovým pilířem mezera výšky asi 25 cm. Doufala jsem, že klíčky budou tam. Znamenalo to vrátit se domů, nazout holínky, vzít baterku, vlézt do potoka a mezeru prošmejdit. Pod mostkem je výška tak 140 cm a tam jsem tedy vlezla. Ve svém nejlepším kabátě. Je tam  fůra pavučin, v mezeře kupa listí, voda v potoce ledová a já statečně hledala. Nejdřív doufající, pak už zoufající. Když jsem našla půlku dálkového ovládání od garáže, moje naděje stouply, ale byly marné. Prošmejdila jsem i dno potoka, ale v kamení a usazeném bahně jsem neměla šanci. Ruce mám zkřehlé, účes vzal za své, do jedné holínky asi teklo, neb mám i jednu nožku mokrou. Hledání v potoce jsem vzdala po půlhodině a šla domů najít náhradní klíčky, vyčesat pavučiny z vlasů a vůbec ze sebe udělat člověka.  Nejdřív jsem našla jen takové, co s nimi jde auto jen otevřít, ale nejde nastartovat. V autě jsem pak v kastlíku našla ty, co i startují. Program dne se sice zachráněn, ale jestli ten klíček z vody nevyhrabu, tak mě to bude stát 3000,- za nový.   Hezký den.  Doufám, že jste ho začali líp než já.