Kniha německého autora Daniela Glattauera je psaná formou emailů. Přečtete ji takříkajíc jedním dechem, protože je jednak krátká a pak, a to hlavně, je opravdu čtivá. Všechno to začne emailem omylem odeslaným na špatnou adresu. Dva neznámí lidé, ON a ONA, komunikují zprvu jen občas a jaksi opatrně a postupně se emaily stávají častější a taky důvěrnější a pro oba se stávají potřebou. Co potřebou, vlastně mezi nimi vznikne virtuální milostný cit. Neznají se osobně, nikdy se nesetkali, postupně si přesto, nebo právě proto, svěřují nejdůvěrnější tajemství. Samozřejně dojde k rozhodování zda se setkat, či nesetkat. Zda skutečnost nebude příliš odlišná od příslibů, které komunikace vyvolala. Víc neprozradím. Snad ještě ten zvláštní název knihy. V jednom z emailů ONA píše: "Jsi dobrý proti severáku, který mi fouká do ložnice."
Myslím, že knihu pochopí a ocení každý, komu občas do ložnice taky fouká, přestože okna jsou utěsněná. Ten severák, který přináší otázky podobné této: "Živote, to už je opravdu všechno ?" A kdo z nás může říct, že se k němu severák nikdy nedostane? No? ....................