Jsou věci, které mi vážně hlava nebere. Jako třeba cesta na Mars bez možnosti návratu.http://www.novinky.cz/veda-skoly/222092-o-let-na-mars-bez-navratu-je-velky-zajem-hlasi-se-400lidi.html Myslí to ti lidé vážně úplně vážně? Když připustím, že ano, ptám se, jaké k tomu mohou mít důvody. Touha zažít něco, co hned tak někdo nemá? Touha po dobrodružství za cenu toho, že opustím rodinu, přátele a vše ostatní? Nebo jsou na zemi nespokojení? Nenašli na zemi smysl života a myslí si, že v nedozírném vesmíru budou mít k tomu nedozírné možnosti? Nebo si jen nevidí na špičku nosu a vypustí takovou větu jen tak a přitom nevěří, že k tomu někdy dojde? Netuším. Možná to berou jako výzvu a chtějí dokázat něco víc pro lidstvo. Mně stačí výzvy na této planetě a při představě, že bych opustila zemi, mne jímá hrůza. Jako by na mne sáhla smrt. Neslyšet už nikdy zpěv ptáků, nevidět kytky kvést, neprojít se už nikdy letním lesem, neslyšet křupat sníh po nohama, necítit vůni rozkvetlých jabloní? O tom, že bych se už nepotkala s těmi, které miluju, snad ani nechci psát. Tohle všechno opustit? DOBROVOLNĚ? DĚKUJI, NEMÁM ZÁJEM. Těším se na bzukot včel v rozkvetlých lípách, na tu sladkou vůni lip a na malinkatou dětskou ručičku v mojí dlani .....a.... a.....a ještě.....a taky si dnes dám nějakou mňam večeři a potom.......... Je toho tolik, proč stojí za to zůstat na zemi. 